Co je důležité je očím neviditelné

když první láska dostane strach...

6. září 2012 v 14:22 | martinamarecek
těšila jsem se na dnešek.Po třiceti letech HO zas uvidím. Den D hodina H vše bylo určeno.Zbývalo jen místo.Jedna sms...a ona nepřišla.Proč? Asi dostal strach on veleúspěšný podnikatel.Chtěla jsem jen vědět jak se má,co dělá,jestli je štastný.Holky i kluci v práci mě dnes chválili,jak mi to sluší.....a to by všichni mohli být mými dětmi.Bál se?SWnad se ozve.Chtěla jsem ho prostě JEN po třiceti letech vidět.Ale vzpomínat se přece jen bude.....zítra uvidím Karla kluka se kterým se scházíme a rozcházíme 18 let.......tak snad nedostane taky strach neviděli jsme se už pět let......
 

nejlepší je stejně přítomnost

26. července 2012 v 14:16 | martinamarecek
Tak jsem si naivně myslela,že když si budu třídit myšlenky bude to super.A stále jsem upadala hlouběji do minulosti a říkala si to snad ani ne.Ale my starší to tak nějak máme.Dnes mi přišel úžasný emailík od opravdové první lásky.Chce jít se mnou na kafe paráda po třiceti letech. Byl to nejchytřejší chlap jakého jsem kdy poznala.Milování s ním bylo úžasné.Prý si schoval moje hambaté fotky v kanceláři do stolu.....a občas mrkne.Aby mne vůbec poznalAle těším se....A pak psal Karel prý čas utíká...No a pak mám mít čas na svoji minulos

Netřidte myšlenky....mohli byste se zbláznit

20. července 2012 v 8:58 | martinamarecek
Tahle noc byla pekelná.Těšila jsem se,jak si všechno krásně úhledně srovnám.napíšu nějakou výchozí myšlenku a od ní se bude vše odvíjet.Jenže bylo toho tak moc.A já vůbec nevěděla,kde bude ten začátek.Viděla jsem se na základce malá hubená holčička s velkejma udivenejma očima......a pak zapípal mobil....vytřeštila jsem oči ještě víc,protože tam stálo "Na těch fotkách na netu jsi fakt sexy Karel"Chvíli jsem jen tak koukala a pak se mi chtělo začít křičet(i když křičet mne ještě nikdo nikdy neslyšel) " Co mi zas lezeš do života,já chci psát pro svý tři holčičky.chci mít krásný blog,i když nevím jak se to dělá.Ale jedna dívenka tvrdí ,že když se to umí trvá to čtvrt hodiny a já jí neumím ani napsat,protože nevim jak.A ty tady na mně nějaký sex! " A tím pro mne zkončilo třídění myšlenek při noční.Ale dnes mám další.......
 


Jak to jen zvládnu?

19. července 2012 v 12:45 | martinamarecek
Tak jsem se rozhodla,že se tady trošku porozhlédnu a začínám propadat panice.Prohlížím blogy,vzhledy,fotky a až se mi chce nad sebou plakat i smát se.Takové krásné vzhledy,citátky ,vyšperkováno.....A já jsem ráda,že mohu jen tak psát a že se mi i obrázek nastavit podařilo.A ono to má tolik možností a já jen tak málo času.Takže dnes při noční v takové té hodině nikoho budu psát klasicky do bloku a zítra se budu trochu trápit tím vzhledem.A pak půjdu zas na noční.Takže se všem omlouvám za vzhled nevzhled a snad se polepším

Může za to tohle podivné počasí?

19. července 2012 v 11:36 | martinamarecek
CHtěla jsem dnes psát o tom jak to vše začalo,utřídit si myšlenky,zavzpomínat.A pak se přihodilo něco tak neskutečného.Asi všechna má energie začala pracovat na plný plyn.Tam někde v kotku mé mysli je schovaná taková ode mne zakázaná láska..Seznámila jsem se s Karlem před dvaceti lety.Jemu bylo krásných 21 ,mně 30 měla jsem po rozvodu a starala se o dvě děti,Byla to láska na první dotek a pohled,Prožili jsme spolu nádherný rok.Jenže nechtěla jsem mu kazit život.Chtěla jsem aby si užíval život a tak jsem se odstěhovala 180km a spálila všechny mosty.A byla neštastná a smutná.Byl to jediný člověk na světě,který mi rozumí i mému světu i mému vnímání....Viděli jsme se po deseti letech a zjistili,že bez sebe neumíme žít.Moje děti byly dospělé,ale měla jsem malou dcerku a k tomu hodně zvláštního partnera.Dnes vím,že je to člověk,který má rád psychické týrání,pocit moci nad druhými......pak už jsme se potkali naposledy před pěti lety.Věděli jsme že k sobě patříme,že se nekonečně milujeme,ale nešlo to.Zdává se mi o něm často,hledám ho a bloudím.Ráno bývám unavená ,nevyspalá ,smutná.A dnes zase tak živý sen....Probudila jsem se ,když mi zablikal mobil.V sms stálo" Martino,prosím,proč mi furt lezeš do mých snů Chci tě moc vidět a pomilovat se stebou Karel!"

Vlastně proč

18. července 2012 v 13:24 | martinamarecek
Proč jsem se rozhodla psát? Abych si vše připomněla,aby dcery věděly proč,aby jim to třeba i pomohlo porozumět sobě i druhým.Psala jsem už od základní školy jen tak pro sebe a občas holkám do deníčku a taky milostný dopisy a taky milostný dopisy holkám pro kluky a naopak.Spisovatelkou jsem nikdy být nechtěla .Myslím,že jedna slavná a úspěšná je na jednu třídu ažažSmějící se.Ale psaní mi vždy pomáhalo a když bylo nejhůř byl to můj útěk do mého světa a to mi zůstalo dodnes a možná proto jsem se nezbláznila a třeba i nezabila:Můj mladší bratr Dan psal taky rád taky si tím pomáhal v době smutku přetlaku nepochopení.Před Třemi lety na velikonoce se oběsil ,bylo mu 33.Zůstaly po něm deníky z kterých mrazí a mne spousta otázek ,na které mi už nikdo neodpoví.........Tak budu psát pro své tři blondýnky.Terezka je dospělá,komplikovaná a zvláštní,,,,Kristýnce je 14 a neměla jsem možnost ji 10 let vychovávat ted jsme se našly ,ale nejsem mamka ani kamarádka cesta bude hodně dlouhá je to neskutečně inteligentní slečna ,ale tvrdá až mrazí....a pak je tady Adélka sluníčko,která si se mnou prožila týrání ,azylový dům,stěhování,nedostatek peněz.........a samozřejmě konec dobrý všechno doré.Ale ted jsme na začátku.......

Kam dál